Tvému organismu určitě prospěje, když přebytečné kefíráky sníš (to se ti může stát docela běžně, že nějakou menší houbičku při přecezování přehlídneš a vypiješ), nebo si je můžeš rozmixovat do kefírového nápoje, rádi je konzumují psi (a je to pro ně taky moc zdravé, zrovna jako kefírový nápoj) a nebo je můžeš dát na kompost, jestli máš zahrádku. 

Pro obzvlášť hustý kefír můžeš vyzkoušet přidat do mlíka navíc trochu sušeného mlíka nebo trochu smetany nebo zkusit kondenzované mléko, ale pozor na to, aby sis kefíráky nezničil. Nebo fermentuj v lednici. 

Pokud dostaneš kefírovou kulturu v mlíce nebo ve vodě, pak můžeš zkonzumovat hned tu první dávku (může bejt trochu vodnatejší), co si uděláš (bude-li pěkně vonět). Nemělo by s ní být nic špatného. Pokud dostaneš kulturu v sušeném stavu, pak několik prvních dávek vyhoď (budou možná i trochu nevábně cítit) a až budou houbičky vypadat pěkně a kefír bude bílý a voňavý, konzumuj ho.

Ano, to je v pořádku - některý kefír dělá více menších kusů, jiný dává přednost zůstávání v jedné velké houbě. Pokud ovšem chceš ten velký kefírák rozdělit, nekrájej ho nožem nebo jiným nástrojem. Prostě ho vezmi do umytých rukou a roztáhni ho pomalu a opatrně tak, až se "rozploupne" na dvě části. 

Není to vůbec nutné. Naopak pak mohou růst pomaleji, protože může být poškozena rovnováha mikroflóry na povrchu houbiček. Nejpřirozenější pro ně je, když zůstanou v trošce hotového kefíru - však ony se opláchnou v tom novém mlíce. Při někdejším zacházení s kefírem na Kavkaze se kefír do styku s vodou nedostával - zůstával stále v kožených vacích a pokaždé byla slita jen část kefíru a dolita čerstvým mlékem. Tím se také urychlila fermentace.

Jediné, co se doporučuje čas od času udělat (jednou za několik týdnů), je naordinovat kefíru půst v čisté vodě. Dáš prostě houbičky do sklenice převařené nebo filtrované vody a necháš je tam 12 až 24 hodin. Pak je zase naložíš obvyklým způsobem. Je to dobré pro jejich čištění a zdraví. Použitou vodu (které se říká kefiraride) nevylévej, dá se použít na kosmetické účely - nalít do koupele, k oplachování obličeje, na různé kožní problémy - nebo třeba vylít na kompost.

 

Ne, to je normální. Někteří kefíři jsou lepší plavci, jiní jsou spíš potápěči. Není s nimi nic špatného. 

To znamená, že máte hodně houbiček na málo mléka a tím se udělal Kefír moc rychle. Rozmíchejte a bude to dobré. Příště použijte méně houbiček a nebo dejte do lednice. Doporučuji vrchovatou lžičku na 1/4 litrový hrnek mléka. To si ovšem znásobte podle toho, kolik Kefíru potřebujete. Rychlost výroby Kefíru je ovlivněna teplotou vzduchu t.j. v létě na pultě v kuchyni to bude rychlejší, v zimě pomalejší a nejpomalejší vzadu v lednici. 

Toto je obvyklé a "slizu" se říká Kefiran. Je to část houbičky která dělá Kefír krémovým, tužší část houbičky dělá Kefír nakyslým. Čím déle necháte Kefírové houbičky v mléce, tím kyselejší Kefír budete mít. 

Stačí jen odstředit Kefír od houbiček a houbičky znovu vhodit do čerstvého mléka. Zůstane na nich trochu Kefíru, který podpoří rychlost dělání Kefíru dalšího. Když houbičky "properete" (ve studené vodě!!!) zpomalíte přirozený vývoj, ale neuškodíte jim. Ti, kteří dělají Kefír denně, jen přehazují houbičky do dalšího mléka. Houbičky se živí laktózou a tím, že je budete udržovat ve vodě, můžete porušit jejich kvasnou sílu. 

Pokud máš alergii na laktózu, pak se nemáš čeho bát. Kefír se laktózou krmí a proto ve výsledném nápoji je laktózy jen minimálně. Čím déle fermentuješ, tím míň laktózy v nápoji. Pro co největší omezení obsahu laktózy je vhodná sekundární fermentace. Obecně je mléko v kefíru natolik "předtráveno", že by nemělo způsobovat trávicí obtíže (kromě problémů v "detoxifikačním období").